Novinky

V této souvislosti mají podle zákona o vodovodech a kanalizacích možnost rozhodnout o odtahu vozidla, které brání opravě. „Vůz vždy zamíří na odtahové parkoviště, kde je bezplatně vydán majiteli. Úhradu za odtah hradí Pražské vodovody a kanalizace,“ zdůraznil mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

Vozidlo je z odstavného parkoviště předáno oprávněné osobě, která se prokáže osvědčením o technickém průkazu vozidla a platným občanským průkazem nebo jiným průkazem totožnosti.

Informace o tom, na jaké odstavné parkoviště bylo vozidlo odtaženo, získá majitel či provozovatel vozidla na zákaznické lince PVK  840111112 a 601 274 274 nebo u operačního střediska Správy služeb hl. m. Prahy, tel. 267 002 662.

Seznam odtahových parkovišť včetně kontaktů a provozní doby naleznete na webu Správy služeb: https://www.sshmp.cz/odtahy/odtahova-parkoviste/.

Do ní totiž proudí odpadní voda z centra města, kde některé restaurace bez problémů vylévají ve velkém tuky do kanalizace. „Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku,“ říká tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Jaké škody nadělá tuk?

Tuk se usazuje na stěnách přípojek či kanalizačních stok. Na něj se dále nabalují různé nečistoty, jako jsou ubrousky, hygienické vložky, hadry apod. „To vše může vytvořit bariéru a způsobit zpětné zatopení nemovitosti vodou z kanalizace,“ varuje Mrázek. A pak je tu také nepříjemný zápach, protože tuk se rozkládá a pak se skrz kanalizační vstupy šíří do ulic.

Další problémy tuky způsobují na čistírnách odpadních vod. Ty si s určitým množstvím tuků dokážou poradit, ale při větším množství už je to výrazně horší. „Tuky negativně ovlivňují složení baktérií, které odpadní vodu čistí. Čistírna pak může pěnit, v některých nádržích dochází k zahnívání. To vše pak snižuje kvalitu vyčištěné vody a zvyšuje náklady na provoz čistírny,“ vypočítává Mrázek.

Co s tukem dělat?

V první řadě vůbec nevylévat do kanalizace. Tuk můžete sbírat do nádob, které se posléze odevzdávají ve sběrných dvorech či do speciálních popelnic. „Pokud provozujete restauraci, vývařovnu či masnu je správným řešením lapač tuků tzv. lapol. O ten je nutné se starat a pravidelně vyvážet,“ vysvětluje Mrázek.

Co vše do kanalizace nepatří?

Rozhodně se do kanalizace nesmí dostat biologický odpad (zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů), tuky (fritovací a motorové oleje), veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod. Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání. Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Čerpadlům také vadí vhazování vláknitých materiálů do kanalizace (kousky vaty, hadry apod.). Ty se pak namotávají na oběžná kola čerpadel a způsobují jejich ucpávání, případně se dostávají mezi oběžné kolo a hydraulickou skříň s následkem poškození ucpávky, zatečením do rotoru a zničení pohonného elektromotoru. Provoz čistírny odpadních vod může výrazně zkomplikovat řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné, a mají negativní vliv na biologické procesy při čištění odpadní vody.

Do stokové sítě nesmí vniknout:

• látky radioaktivní, látky ropné
• látky infekční a karcinogenní
• látky omamné a hořlavé
• jedy, žíraviny, výbušniny, pesticidy
• biologicky nerozložitelné tenzidy
• organická rozpouštědla
• průmyslová a statková hnojiva, zeminy
• silážní šťávy
• látky působící změnu barvy vody
• neutralizační kaly
• hygienické potřeby
• pevné odpady včetně kuchyňských

Na pražskou stokovou je napojeno 1,27 miliónů obyvatel. V centrální části města je vybudován jednotný kanalizační systém, který odvádí odpadní vody společně s dešťovými srážkami do Ústřední čistírny odpadních vod. Oddílný systém v okrajových částech Prahy odvádí dešťové vody zvlášť. PVK provozují kromě ústřední čistírny dalších dvacet pobočných čistíren – Březiněves, Dolní Chabry, Holyně, Horní Počernice – Čertousy, Horní Počernice – Svépravice, Kbely, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín, Uhříněves – Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

„Cena vody v metropoli tak i nadále zůstává na úrovni celorepublikového průměru a oproti letošnímu roku vzroste pouze inflaci,“ vysvětlil tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

V ceně vodného a stočného jsou započítány veškeré náklady na služby spojené s výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. Největší nákladovou položkou je však nájemné, které PVK hradí hlavnímu městu Praze. V roce 2019 bude činit téměř 2,5 miliardy korun a proti roku 2018 se tak zvýší o 3,9%. Tyto finanční prostředky zamíří především na investice do vodohospodářského majetku. Další více než miliarda korun je určena na opravu a údržbu. „Do vodohospodářské infrastruktury tak v příštím roce půjde přes tři a půl miliardy korun,“zdůraznil Mrázek.

Od roku 2002, kdy společnost Veolia vstoupila do PVK, na nájemném PVK zaplatily téměř 33 miliard korun. Veolia zaplatila za stoprocentní podíl v PVK zhruba sedm miliard korun. Téměř 6,1 miliardy korun směřovalo do státního rozpočtu a stát je použil na dopravu a fond bydlení, přes 800 miliónů korun pak zamířilo do rozpočtu hlavního města Prahy.

Voda z veřejného vodovodu patří k nejnižším položkám ve spotřebním koši obyvatel hlavního města, připadá na ni pouze 1,2 procenta z výdajů domácnosti. Například alkohol a cigarety tvoří 3%. Zároveň se cena vodného a stočného pohybuje hluboko pod úrovní sociálně únosné ceny (56,9%), která podle Státního fondu životního prostředí pro letošek činí 153,66 Kč.

Cena vody v Praze v roce 2019
vodné              48,96 Kč/m3 vč. 15% DPH
stočné             40,70 Kč/m3 vč. 15% DPH
celkem            89,66 Kč/m3 vč. 15% DPH

Vývoj ceny vodného a stočného (za m3, v Kč vč. DPH)
2000    32,63
2010    56,51
2011    60,39
2012    66,35
2013    74,35
2014    75,84
2015    77,65
2016    85,18
2017    85,42
2018    87,39
2019    89,66

Vývoj nájemného placeného PVK (v Kč)
2002    1 468 226 000
2003    1 521 901 000
2004    1 658 116 000
2005    1 711 534 000
2006    1 329 399 000
2007    1 488 648 000
2008    1 528 846 000
2009    1 528 843 000
2010    1 552 434 000
2011    1 571 987 000
2012    1 671 002 000
2013    1 975 223 000
2014    1 861 150 000
2015    1 870 298 000
2016    2 202 405 000
2017    2 319 895 000
2018    2 370 000 000
2019    2 465 338 000

„Žadatelé, a těch je okolo čtyř set měsíčně, již nemusí osobně navštívit naše zákaznické centrum, ale vše pohodlně vyřídí on-line. Informaci od nás získají v rozmezí jednoho až pěti dnů od podání žádosti, přičemž zákonná lhůta je do třiceti dnů,“ vysvětlil tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

Již v roce 2015 PVK spustily bezplatnou internetovou službu – žádost o poskytnutí informace o existenci sítí. Měsíčně tuto službu využívá na sto žadatelů, kteří dostanou info, zda se v jejich zájmové území nachází či nenachází zařízení v provozování PVK.

Jak nová služba funguje?

Žadatel na webu PVK www.pvk.cz v sekci služby/technické informace spustí elektronický formulář, ve kterém vyplní základní informace o sobě, údaje k lokalizaci svého zájmového území a vybere požadovaný typ žádosti. Poté do mapy elektronické žádosti vykreslí svoje zájmové území a žádost odešle. Na PVK je pak žádost přijatá, zaevidovaná v interním informačním systému, který následně žadateli vygeneruje odpověď a zašle na udanou e-mailovou adresu.

Nová služba přináší PVK automatizaci procesu, jednotnou, archivovanou, jasnou a přehlednou evidenci žádostí v oblasti poskytování informací či zákresu sítí, v souladu s GDPR a v neposlední řadě také úsporu provozních nákladů.

Stávající způsob poskytování zákresu sítí za osobní účasti žadatele v zákaznickém centru prozatím zůstává v platnosti a zákazník si tak může vybrat mezi vyřízením žádosti on-line nebo osobně.