TOPlist TOPlist TOPlist

Voda na pracovišti

Zdroj: Verlag Dashöfer 

Voda na pracovišti

 

K vodě na pracovišti se váží jednak pracovněprávní předpisy, z nichž vyplývá povinnost zaměstnavatele zajistit zásobování vodou pro své zaměstnance, resp. povinnost osob vykonávajících činnost nebo poskytujících služby mimo pracovněprávní vztahy v souvislosti se zajištění, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 12zákona č. 309/2006 Sb.). Dále se k vodě na pracovišti váží právní předpisy, které stanoví základní druhy vod dodávaných ke spotřebě, požadavky na jejich jakost a povinnosti osob, které tuto vodu, vyrábějí nebo dodávají. Neuvádějí se zde předpisy upravující balené vody, neboť jde o výrobky, který smí výrobce, dovozce nebo distributor uvádět na trh jen, jsou-li bezpečné.

Do první skupiny patří zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a jeho prováděcí nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Do druhé skupiny patří zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů (dále jen „ZoOVZ”), zejména jeho ust. § 3 a 4 a vyhláška č. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, a atomový zákon (zákon č. 18/1997 Sb.) pokud jde o obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě.

 

Zákonná povinnost zaměstnavatele zajistit zásobování vodou

 

Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb. ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby pracoviště měla zajištěno zásobování vodou (§ 2 odst. 1. b)) s tím, že bližší podmínky stanoví shora citované prováděcí nařízení vlády.

Pokud jde o osoby provozující činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy, vyplývá z § 12 zákona č. 309/2006 Sb., že i ony mají stejnou povinnost, ovšem s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

 

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. upravuje povinnosti zaměstnavatele, pokud jde o zásobování vodou k pitným nebo předlékařským účelům a zásobování teplou vodou, resp. vodou k očistě zaměstnanců nebo jejich pracovního vybavení a požadavky na vodu pro technologické účely. Uvedená prováděcí právní úprava je v duchu zákona č. 309/2006 Sb. zaměřena na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a tak je také třeba k výkladu jejích ustanovení přistupovat.

ZoOVZ v § 41a stanoví povinnosti zaměstnavatele při výrobě teplé vody, kterou vyrábí sám z individuálního zdroje pro účely zajištění osobní hygieny zaměstnanců.

 

Zásobování pitnou vodou

 

Obecná povinnost zaměstnavatele

Nařízení vlády (§ 53 odst. 1nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) stanoví především obecnou povinnost zaměstnavatele zajistit, aby prostor určený pro práci byl zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci. Z uvedeného plyne, že postačí, jde-li o vodu balenou nebo dodávanou prostřednictvím výdejních automatů. Nemusí tedy jít o tekoucí pitnou vodu.

 

Ochrana před některými riziky

Jsou-li však zaměstnanci při práci vystaveni taxativně stanoveným rizikovým faktorům nebo vykonávají činnost, při níž může dojít ke vzniku nebo šíření infekčních onemocnění, ukládá nařízení vlády zaměstnavateli zajistit tekoucí pitnou vodu přímo na pracovišti. Jde o práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s chemickými látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s chemickými látkami uvedenými v § 16 (chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci), s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod, při provozování vodovodů, v provozovnách holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory. Zjevně v těchto případech jde o ochranu před riziky pracovních podmínek plynoucích z expozice shora uvedeným chemickým látkám a směsím, které jsou dráždivé, senzibilizující, žíravé, či mohou jinak významně poškodit zdraví zaměstnance, a o ochranu před vznikem a šířením infekcí. Dostupnost tekoucí pitné vody na pracovišti by tak měla odpovídat povaze rizika.

Jak plyne ze shora uvedeného, povinnost zaměstnavatele zajistit pracoviště tekoucí pitnou vodou se vztahuje i k pracím s chemickými látkami a směsmi žíravými. Zaměstnavatel však má pro případ pracovišť se žíravinami dále povinnost zajistit pro zaměstnance i možnost vyplachování oka pitnou vodou (tzv. očními sprchami).

V textu nařízení vlády je terminologie chemických látek a směsí uváděna jak podle chemického zákona (zákon č. 350/2011 Sb.), tak nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, neboť obě právní úpravy platí při označování specifické rizikovosti, resp. nebezpečnosti chemických látek a směsí souběžně. 

Zásobování teplou vodou

 

Zajištění osobní hygieny

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví obecnou povinnost zaměstnavatele zajistit prostor určený pro práci teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance (§ 53 odst. 1). Tedy na rozdíl od vody pitné musí jít o vodu tekoucí, přičemž taková voda musí být zaměstnanci k dispozici. Z porovnání s dikcí § 54 odst. 5nařízení vlády č. 361/2007 Sb. plyne, že toto zásobování teplou vodou stačí tam, kde není po ukončení práce nezbytná celková očista těla. Splnění předmětné povinnosti zaměstnavatel zajistí umývárnou nebo dostačujícím počtem umyvadel s tekoucí teplou vodou. Počet umyvadel podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance stanoví příloha č. 10 citovaného nařízení vlády č. 361/2007 Sb., přičemž při užití tam stanovených pravidel se vychází z nejpočetněji zastoupené směny.

 

Ruční sprchy

V případě práce s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s látkami uvedenými v § 16 (chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci), s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, pokud to povaha práce vyžaduje, má zaměstnavatel povinnost zřídit pro zaměstnance ruční sprchy. Počet sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance stanoví příloha č. 10 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., přičemž při užití tam stanovených pravidel se vychází z nejpočetněji zastoupené směny.

 

Hygienická smyčka

Pro některá pracoviště, a to pracoviště, na nichž se vykonává práce s olovem, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci (§ 16), azbestem a vědomá činnost s biologickými činiteli skupiny 2 až 4 má zaměstnavatel povinnost zřídit hygienickou smyčku, tj. umístit průchozí sprchu mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv.

Povinnost zřídit hygienickou smyčku má i zaměstnavatel, na jehož pracovišti jsou konány práce při činnostech epidemiologicky závažných, u nichž je požadována nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance. Nařízení vlády při užití tohoto pojmu odkazuje plně na § 19zákona č. 258/2000 Sb., který jako činnosti epidemiologicky závažné uvádí taxativní výčet činností epidemiologicky závažných, a to provozování stravovacích služeb, výroba potravin, uvádění potravin do oběhu, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje (například solária, myostimulátory).

Pokud jde o provozování stravovacích služeb a výrobu potravin, je však třeba vzít v úvahu, že požadavky na provozování těchto živností stanoví potravinové právo Evropské unie a v ust. § 1 odst. 6nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je stanoveno, že toto nařízení se nepoužije, jsou-li zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště a postupy při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek upravené zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Splnění této povinnosti zaměstnavatele v provozovnách potravinářských podniků proto musí být posuzováno v souvislosti s nařízeními EU na úseku potravinového práva (zejména nařízení 852/2004).

 

Další speciální případy zásobování vodou

 

Ošetřovna

Pro případ, že je pracoviště vybaveno ošetřovnou, stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zaměstnavateli povinnost vybavit ji tekoucí pitnou vodou. Dále musí být ošetřovna vybavena sprchou v případě, že jde o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a v bezprostředním dosahu takového pracoviště nejsou zřízeny sprchy.

 

Místnost pro odpočinek sloužící pro konzumaci jídla

Mezi tzv. pomocná zařízení, upravená v § 55 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., patří i místnost pro odpočinek. Zřizuje se v blízkosti pracoviště, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci (např. jako prostor, který zajistí, že zaměstnanec nebude exponován rizikovému faktoru překračujícímu hygienický limit). Pokud je tento prostor současně zaměstnavatelem určen ke konzumaci jídla, stanoví se zaměstnavateli povinnost zajistit v něm v dostatečném množství tekoucí pitné a teplé vody. 

 

Voda pro technologické účely

Jakost vody pro technologické účely není stanovena. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví požadavky na tuto vodu jen v případě, přichází-li do kontaktu s povrchem lidského těla, pak musí mít teplotu nejméně 32 °C. V případě, že přichází do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat požadavkům na jakost vody teplé, jak ji stanoví zákon o ochraně veřejného zdraví (§ 3 odst. 3zákona č. 258/2000 Sb.).

 

Jakost vody na pracovišti a osoba odpovědná za dodržení její jakosti

Jak plyne ze shora uvedeného, nařízení vlády č. 361/2007 Sb. rozlišuje vodu pitnou, teplou a vodu pro technologické účely.

Jakost pitné a teplé vody a povinnosti jejich výrobců, resp. dodavatelů jsou upraveny ZoOVZ. Právní úprava ZoOVZ a jeho prováděcí vyhlášky č. 252/2004 Sb. je v oblasti pitné vodytranspozicí směrnice č. 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

 

Pitná voda

Pitná voda je podle § 3 ZoOVZ charakterizována jako veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.

Voda je jakostní, jestliže jsou splněny hygienické požadavky na její čistotu a hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, jak je upravuje vyhláška č. 252/2004 Sb., případně jak jsou povoleny nebo určeny správním aktem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

 

Odpovědnost za jakost pitné vody

Odpovědnost za jakost pitné vody nese osoba, která ji dodává. Zpravidla jde o provozovatele veřejného vodovodu, na který je provoz zaměstnavatele napojen. V případě, že by pitnou voduvyráběl zaměstnavatel sám z individuálního zdroje, byl by odpovědný za její jakost on sám, a to jako osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda (§ 3 odst. 2 úvodní část ustanovení). V případě, že by zásobování pitnou vodou na pracovišti bylo zajišťováno z výdejních automatů, odpovídal by za jakost pitné vody ten, kdo takto, tedy prostřednictvím výdejního automatu, dodává pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby.

Povinná osoba musí za podmínek ZoOVZ provádět kontrolu dodržení jakosti dodávané vodyv minimálním rozsahu, stanoveném citovanou vyhláškou (§ 4 ZoOVZ).

 

Teplá voda

Pokud jde o jakost teplé vody dodávané na pracoviště a povinnosti jejích výrobců, upravuje je § 3 odst. 3 ZoOVZ. I tato voda musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny shora citovanou vyhláškou č. 252/2004 Sb. Její teplotu ZoOVZ, ani prováděcí vyhláška nestanoví.

Vyhláška k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích č. 428/2001 Sb. definuje teplou vodou na kohoutku, a to jako teplou vodu vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. ztotožňuje pojem „teplá voda” s pojmem „vody užitkové”. V případě teplé vody dodávané do škol se pak stanoví, že teplá voda nesmí mít na výtoku z kohoutku v dosahu žáků teplotu vyšší než 45 °C.

Jak je již uvedeno shora, zákon o ochraně veřejného zdraví v § 41a upravuje i jakost teplé vody určené pro osobní hygienu zaměstnanců, kterou vyrábí zaměstnavatel sám z individuálního zdroje.

V takto vyrobené teplé vodě nesmí být překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené vyhláškou č. 252/2004 Sb. Současně se ale připouští pro případ, že nelze uvedené limity dodržet, aby na žádost zaměstnavatele krajská hygienická stanice, příslušná podle místa činnosti zaměstnavatele, povolila výjimku. Pokud zaměstnavatel takto vyrábí teplou vodu, je povinen dodržení hygienických limitů ukazatelů stanovených vyhláškou nebo povolených příslušnou krajskou hygienickou stanicí za podmínek ZoOVZ a jeho prováděcí vyhlášky č. 252/2004 Sb. kontrolovat.

 

Související právní předpisy:

 

  • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. 2 odst. 1 písm. b) aodst. 2.
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. 3, 4, 19, 21, 41a.
  • Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) zejména ust. 6 odst. 6.
  • Zákon č.350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).
  • Nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. 53 – 55 a příloha č. 10.
  • Vyhláška č.252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
  • Vyhláška č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), zejména příloha č. 12.
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin.
  • Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006

 

 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.