TOPlist TOPlist TOPlist

Novela vodního zákona

 

Dne 5. října 2016 schválila vláda novelu vodního zákona (VODZ), která byla v srpnu tohoto roku pod politickým (a jiným …) tlakem stažena ministrem životního prostředí z jednání vlády. „Srpnová” verze materiálu byla podstatně obsáhlejší a zahrnovala úpravu směřující k postupnému navýšení poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových do roku 2022. Poplatková matérie se nicméně „srpnové” novele stala osudnou, vládou schválená verze proto již tuto problematiku, krom řešení procesních otázek, nezahrnuje.

„Okleštěná” novela vodního zákona řeší pouze některé více méně nekontroverzní problémy a témata, jejichž zakotvení je vyžadováno po České republice ze strany Evropské komise. Novela například jednoznačně stanoví způsoby zneškodňování odpadních vod, kterými bude nahrazeno neurčité spojení „jiné zneškodňování odpadních vod”, vedoucí v praxi k obcházení zákona. Jedinými legálními způsoby zneškodňování odpadních vod tak má být jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo jejich akumulace s následným odvozem na čistírnu odpadních vod. V této souvislosti dochází také k zpřesnění akumulace odpadních vod v bezodtokových jímkách, resp. postupu zneškodňování odpadních vod akumulovaných v jímkách. Podle návrhu je ten, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona, tato je také povinna vystavit doklad se zákonem stanovenými náležitostmi, kterými je legálnost zneškodňování odpadních vod v případě kontroly dokládána.

Konkretizace způsobů zneškodňování a akumulace odpadních vod má za cíl také jednoznačné odlišení úpravy vodního zákona ve vztahu k zákonu o odpadech, neboť jiný způsob zneškodnění odpadních vod, než stanoví vodní zákon, bude dle zásady subsidiarity spadat pod regulaci zákona o odpadech (ZOO).

Poněkud rozšířena je dále novelou možnost „výjimečného” způsobu zneškodňování odpadních vod, tedy vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Toto vypouštění má být nově umožněno nejen z jednotlivých staveb pro bydlení, ale také „z několika územně souvisejících staveb pro bydlení”. Tato úprava směřuje k ulehčení situace v malých obcích, kde je řešení zneškodňování odpadních vod z důvodu neexistence veřejné kanalizace, vodního toku či velké vzdálenosti od centrální čistírny odpadních vod, velice obtížné. Limitem pro tento způsob likvidace odpadních vod ze staveb pro bydlení je maximální povolené množství odpadních vod takto vypouštěných, které nesmí přesáhnout 15 m3/den.

Transpozičním tématem, které je v novele komplexně upraveno, je udělování výjimky z možnosti zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové nebo podzemní vody. Udělování výjimky se v novele prolíná několika ustanoveními a systémově tvoří dvoustupňový proces, kdy v prvním kroku dochází k (před)posouzení záměru (zpravidla na výstavbu vodního díla) z hlediska jeho možného zásahu do dobrého stavu či dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru. Toto „předposouzení” provede v rámci řízení o udělení souhlasu podle § 17 vodního zákona nebo vydávání závazného stanoviska podle § 104 odst. 9 vodního zákona vodoprávní úřad. Výsledkem takového posouzení by mělo být: „ano/ne” ve vztahu k možnému negativnímu zásahu do stavu dotčeného útvaru. V případě kladného výsledku bude investor povinen podstoupit druhý krok, a podat žádost o udělení výjimky. Proces udělení výjimky je v návrhu rozpracován systematiky v § 23a zákona, do kterého obsahově náleží. Celá problematika vyžaduje zcela jistě zásah do prováděcích právních předpisů, zejména pak do vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a vydání podrobného metodického pokynu upravujícího postup posuzování „dotčenosti” a kritérií při udělování výjimky.

 

 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.