TOPlist TOPlist TOPlist

Stanovení zákalu

Zákal lze definovat jako snížení průhlednosti vody vlivem nerozpuštěných anorganických látek (kovů, jílové minerály apod.) nebo látek organických (bakterie, plankton, pyl apod.). Při průchodu světelných paprsků kapalinou, která obsahuje jemně rozptýlené nerozpuštěné částice (suspenze, koloidní disperze), dochází k rozptylu světla do všech směrů. Intenzita procházejícího světla se ve stejné kyvetě zmenšuje v závislosti na koncentraci suspendovaných částic, kterou lze zjišťovat dvojím způsobem:


a) měřením světelného toku po průchodu prostředím ve směru dopadajícího světelného toku ze zdroje, pak hovoříme o turbidimetrii.
b) měřením světelného toku, který je částicemi odrážen kolmo nebo pod určitým úhlem na směr dopadajícího paprsku, hovoříme o nefelometrii.

• Rušivé vlivy

Stanovení zákalu optickými přístroji ruší zbarvení hodnoceného vzorku. Metody nelze použít, jestliže dochází k rychlé sedimentaci nerozpuštěných látek ve vzorku.

• Chemikálie

- voda k přípravě standardních porovnávacích roztoků
- formazin (C2H4N2), roztok - je to produkt reakce síranu hydrazínia a hexamethylentetraminu. Zákal jedné formazinové jednotky (1 ZF) vznikne reakcí 1,25 mg   síranu hydrazínia a 12,5 mg hexamethylentetraminu v 1 litru vody
- formazin, standardní porovnávací roztok

Turbidimetrické stanovení zákalu vody

Metoda je založená na srovnávání zákalu vzorku a standardní formazínové suspenze vizuálně nebo spektrofotometrickým měřením procházejícího záření. Doporučená vlnová délka je 860 nm. Metoda je vhodná pro měření zákalu od 1 do 40 ZF.

• Přístroj

Používá se jakýkoli přístroj, který vyhovuje následujícím požadavkům:

1. vlnová délka dopadajícího záření λ musí být 860 nm
2. šířka spektrálního pásu dopadajícího záření musí být Δλ ≤ 60 nm
3. vstupní záření musí být rovnoběžné a jakákoliv sbíhavost nesmí překročit 2,5°
4. měřící úhel Θ0, (tolerance odchylky optické osy) musí být < 2,5°
5. úhel apertury ΩΘ má být ve vzorku vody mezi 10 až 20°

• Postup

Čistá a suchá kyveta se vypláchne dobře promíchaným vzorkem a poté se týmž vzorkem naplní. Bezvláknovým papírem se kyveta otře do sucha a zbaví se otisků a šmouh. Poté se vloží do šachty přístroje a ihned se změří zákal postupem podle návodu výrobce přístroje.

• Výpočet

Hodnoty zákalu se určí z kalibrační závislosti. Výsledky se vyjadřují v turbidimetrických jednotkách zákalu ZFt a zaokrouhlují se na dvě platné číslice.

Nefelometrické stanovení zákalu vody

Metoda je založená na spektrofotometrickém měření části rozptýleného záření. Naměřené hodnoty zákalu jsou závislé na konstrukci použitého turbidimetru.

• Přístroj

Používá se jakýkoli přístroj, který vyhovuje následujícím požadavkům:

1. vlnová délka dopadajícího záření λ musí být 860 nm
2. šířka spektrálního pásu dopadajícího záření musí být Δλ ≤ 60 nm
3. vstupní záření musí být rovnoběžné a jakákoliv sbíhavost nesmí překročit 1,5°
4. měřící úhel Θ, svíraný optickými osami dopadajícího a rozptýleného záření, musí být (90 ± 2,5)°
5. úhel apertury ΩΘ má být ve vzorku vody mezi 20 až 30°

• Postup

Čistá a suchá kyveta se vypláchne dobře promíchaným vzorkem a poté se týmž vzorkem naplní. Bezvláknovým papírem se kyveta otře do sucha a zbaví se otisků a šmouh. Poté se vloží do šachty přístroje a ihned se změří zákal postupem podle návodu výrobce přístroje.

• Výpočet

Hodnoty zákalu se určí z kalibrační závislosti. Výsledky se vyjadřují v nefelometrických jednotkách zákalu ZFn a zaokrouhlují se na dvě platné číslice.

 

 

 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.